..a jak jsem vlastně k Darsince přišla...

Po tomto vrhu štěňátek jsem se dívala už krátce po jejich narození. Moc se mi líbila volba rodičů.

Dlouho jsem pokukovala po potomcích Juki Tarkatan a sleduji i Charona. Jediné co se mi nelíbilo byl odběr. Tak nějak na vánoce. 

A stejně byla všechna štěňátka zadaná.
Pak jsem verzi s potomkem Juki nějak nechala být a dívala se kde všude po miminku na jaro.
Aby mohlo být hezky venku a tam se učit venčit. Trošku alibismus...

A náhle 22. 2. 2019 kolem desáté hodiny jsem na Facebooku zahlédla příspěvek Beaty Štýbrové, že fenka, po zrušené rezervaci,

hledá nové lidi. 

Půl směny v práci jsem jsem se vracela k fotkám a bojovala sama se sebou zda do toho jít, vyhledávala informace... 
Věděla jsem, že doma toto rozhodnutí nebude přijato s radostí a jásotem, že to budu mít odteď komplikovanější.
Ale už jsem ten boj stejně prohrála a neodolala jsem. 
 Nakonec  jsem po 19 hodině kontaktovala chovatelku.
O den později bylo vše "upečeno" a vlastně definitivně domluveno.
27. 2. 2019 jsem odeslala platbu a v sobotu brzy ráno jsme vyrazili na cestu.
Zcela osudově, přesně čtyři roky a tři měsíce poté co nás opustila Cherrynka, jsme si tohle štístko jménem Windream DŻAGA dovezli domů. 

Tomuhle xichtíku snad ani nešlo odolat. Tohle byla jedna z prvních fotek v albu...

Nutno dodat, že se s jejím příchodem změnila spousta věcí. Některé tedy hodně zásadní věci.
Ale takhle to asi mělo být. Takhle to mělo dopadnout.
A že ty kotrmelce byly šílené. Krom svatby, která byla naplánovaná před Darsinkou. Náhlé shánění bydlení, financí na existenci, stěhování... 
Nelituji jediné vteřiny. 
Díky Darsince se mi otevřel nový svět a nové rozhledy.