21. 3. 2015 jsme si opět vyjely s Kajuškou na coursing. Nebyla jsem zdravotně sice moc fit, ale žádné moc mluvení ani námaha jinak se tam pro dvounožce nekoná - pokud nepomáhá psu honit střapec a to Kaja zrovna nepotřebuje. Poprvé po dvouleté pauze a celkově po druhé v životě měla tu možnost vyzkoušet si sparing. Se zkušenějším a trénovanějším partnerem moc šancí neměla, ale mě potěšil celkový projev z běhu. Bohužel ve druhém kole už to vzdala a proto si později zaběhla sólo. A tentokráte krom fotek máme i video.
************************************************************************************************* 8. 3. 2015 Proto, že jsem ve výcvikové dny tvrdla v práci, odskočily jsme si oslavit MDŽ běháním I přesto, že jsem byla po noční, vyrazily sme s Kajuškou na coursingový trénink. Pravda, v jejím případě jde jeno zábavné roběhnutí za střapečkem, ale pokud to vyjde, ráda bych letos docílila pár běhání se sparingem... Uvidíme jak dozraje čas a podmínky. Kajuška byla jako obvykle šikovná a už pochopila, že principem není přesně kopírovat dráhu střapce, ale že může nadbíhat a zkracovat si trasu. Pár krásných foteček TADY
Druhé střapečkování 20. 5. 2012 Dnes jsme opět v plné sestavě vyrazily do Bohumína. Kaja už věděla o co jde a opět nezklamala. Letěla jako vítr a poctivě vybírala zatáčky. Vypadala srandovně jak letěla nízko nad zemí. A opět mě překvapila, že s kořistí neutekla, ale naopak přišla hned za mnou. Když jsme se chystaly do druhého kola, Kaja vyštěkávala místo původního startu. Jakmile jí ukázali střapec, už z něj nespustila oči a opět vystarovala jako malá raketka a frčela parádně za střapcem. Moc mi dělá radost. Cherrynka mi taky dělá radost... ale zase jinak.
První seznámení se střapečkem 1. 5. 2012 Dnes jsme se v plném babském počtu vydaly do Bohumína na běhání. Jela s námi mamka coby pomocný odchytávač psů. Kaja se s tím potkala poprvé v životě. Ale jako správná kořistnice se nedala zahanbit. Jen jsem jí ukázala na co se má zaměřit, vyštěkávala a byla nastartovaná. Nic okolo ji vůbec nezajímalo. První běh se fakticky zaměřila na ten střapec a sledovala ho až do konce, dokud si ho "neulovila". A ani jsem ji nemusela lovit. Stačil povel k přivolání a strategicky si vypomoct pískacím míčkem. Hned a bez váhání přišla ke mně i s předsednutím. Druhý běh byl o to lepší, že už věděla, co se od ní žádá a dala do toho všechno. Parádní zkušenost a další obrovská radost, kterou mi tahle moje potfůrka dělá. Jakmile budou fotečky, přidám.
